Elektrosmog – 1. část

Co je to elektrosmog?

• „elektro“ (ve smyslu související s elektrickým zařízením)
• „smog“ (ve smyslu znečištění vzduchu způsobené lidskou činností)

Ekvivalentem pojmu elektrosmog by mohlo být elektromagnetické znečištění nebo znečištění elektřinou. Zdrojem elektrosmogu jsou různé vysílače, elektrospotřebiče, motory a přenosové soustavy elektrické sítě. Jeho úroveň měříme pomocí speciálních měřičů. Jeden takový máme i my, další část tohoto blogu se bude proto věnovat i měřením.

Druhy elektrosmogu

Změna elektrického nebo magnetického pole (případně obou současně) v čase se nazývá elektromagnetické vlnění. Energii vlnění tvoří částice (fotony) – ano, tak jako při světle, i světlo je elektromagnetické vlnění. Frekvence (měřena v hertzech – Hz) tohoto vlnění může být různá. Čím rychleji se fotony pohybují, tím více energie tvoří. Vytvořenou energii vyzařují do okolí, proto můžeme toto vlnění nazvat i elektromagnetické záření.

Podle frekvence dělíme elektromagnetické záření na nízkofrekvenční, vysokofrekvenční a ionizující. Pojem elektrosmog zahrnuje pouze složku neionizujícího záření (nedochází při něm k rozpadu atomů a uvolnění iontů).

NÍZKOFREKVENČNÍ ZÁŘENÍ (NF)

• Zvukové vlny – jednotlivé tóny (vysoké, střední, hluboké) vnímané sluchem.
• Produkce elektřiny v elektrárnách a její transport prostřednictvím rozvodných sítí – všechny spotřebiče v domácnostech, firmách, městech atd. (indukční varná deska, mobil, žárovka, LED svítidlo, televize, notebook, tiskárna…) a hromadná doprava fungující na elektrický pohon (tramvaj, trolejbus, elektrická lokomotiva…).
• Rádiové vlny (dlouhé, střední a krátké vlny) – na komunikaci ponorek, lodí, majáků, meteorologické služby…
• Spínané zdroje (úsporné žárovky, LED žárovky, zářivky, adaptéry…).

VYSOKOFREKVENČNÍ ZÁŘENÍ (VF)

• Rádiové vlny (velmi krátké vlny) – rozhlasové stanice, některé televizní stanice (I., II. a III. pásmo).
• Mikrovlny – mikrovlnná trouba, GPS navigace, bezdrátová síť (WiFi), radar…
• Infračervené záření – přirozené (Slunce) a umělé (telekomunikace, zaměřovací systémy, laser, termokamera, astronomické dalekohledy, infračervené sauny…).
• Ultrafialové záření (UVA a UVB) – přirozené (Slunce) a umělé (UV lampa, solárium). Nadměrné dávky tohoto záření jsou zdraví škodlivé.
• Ultrafialové záření (UVC) – přirozené (Slunce) a umělé (dezinfekční lampy využívány v medicíně).

IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ (IZ)

• Ultrafialové záření
• Rentgenové záření – snímkování lidského těla, CT (počítačová tomografie), skener zavazadel…
• Gama záření – sterilizace lékařských nástrojů, ošetřování potravin, výroba jaderných zbraní…

Vliv elektrosmogu na zdraví

S jistotou můžeme tvrdit, že množství elektromagnetického záření se postupem času zvyšuje, elektrosmogu je stále více. Názory na to, jak škodlivý je elektrosmog pro zdraví člověka (a zvířat), se však různí. Odborníci tvrdí, že ohrožuje naše zdraví. Někteří to vyvracejí. A pak je tu třetí skupina, která je někde uprostřed – ti, podle nichž existuje možné riziko poškození zdraví člověka. O ovlivňování nebo neovlivňování lidského organismu elektromagnetickým zářením se vedou dlouholeté spory.

My se přikláníme k první skupině a myslíme si, že elektrosmog má negativní důsledky na zdraví člověka. Existuje mnoho vědeckých poznatků o tom, že elektromagnetické záření způsobuje zátěž pro lidský organismus. Žádná studie však nedokáže předpovědět, jak silný je vliv tohoto záření a co všechno dokáže napáchat. Technologie jsou s námi již dlouhou dobu, ale zahlceni elektromagnetickým zářením v takové míře jsme nikdy předtím nebyli, proto nikdo z nás nedokáže určit dopady na zdraví všeho živého na této planetě, můžeme jen odhadovat.

Podle knihy Doba jedová 7 – Elektrosmog je v regionech se silným elektromagnetickým znečištěním prokázán vyšší výskyt Alzheimera, depresí, neplodnosti, ADHD, kardiovaskulárních onemocnění či nádorů. Svářeči, lékaři, zubaři, zaměstnanci elektroenergetických závodů, piloti, letečtí dispečeři a mnozí další jsou dennodenně vystaveni záření, které způsobuje buněčný stres a poškozuje genetickou informaci buněk. Mnohé vědecké studie tvrdí, že vlivem elektrosmogu lidský organismus slábne, podkopává se imunita, zvyšuje se únava a nervozita, zhoršuje se paměť a schopnost koncentrace.

A co zvířata a rostliny? Borovice, které rostou při radarových stanicích a anténách, mají méně jehlic a odumírají dříve. Vrabce vyhání z míst silné mikrovlnné záření. V blízkosti zdrojů vysokého napětí okřehek plovoucí na vodní hladině živoří a krávy vykazují poškození DNA buněk. Přirozený navigační smysl včel, netopýrů a lososů je potlačován silným elektromagnetickým zářením. Lze vůbec eliminovat negativní vlivy elektrosmogu při zachování našich civilizačních vymožeností?

Zdravotní limity na Slovensku

Země mají své zdravotní limity na vystavení člověka elektromagnetickému záření zakotveny v legislativě. Světová zdravotnická organizace (World Health Organization – WHO) považuje za dostatečnou ochranu zdraví dodržení limitů stanovených Mezinárodní komisí pro ochranu před neionizujícím zářením (International Commission on Non-Ionizing Radiation Protection – ICNIRP). Evropská komise přijala směrnice ICNIRP za závazné pro všechny členské státy EU. Vstupem Slovenské republiky do EU byly automaticky přijaty do naší legislativy. Existují i státy, které si stanovili zdravotní limity mnohem nižší, než je zakotveno ve směrnicích ICNIRP. Slovensko však má oproti jiným zemím limity nastaveny stále relativně vysoko.

Podle těchto směrnic je člověk obvykle vystavován (v domácím prostředí nebo na veřejných prostranstvích) vlivu elektromagnetického pole jen v malé míře. Běžné přístroje generují pole, které tvoří jen velmi malé procento zdravotních limitů a při dodržení těchto limitů nám nic nehrozí.

Proti těmto tvrzením se ale stále častěji ozývají odborníci z celého světa a upozorňují na to, že zdravotní limity nastaveny Světovou zdravotnickou organizací jsou nedostatečné a již dlouhou dobu zastaralé. Směrnice ICNIRP zohledňují tepelné účinky radiofrekvenčního elektromagnetického záření na živý organismus, opomíjejí však biologické hledisko.

EUROPAEM EMF Guideline 2016 pro prevenci, diagnostiku a léčbu zdravotních problémů a onemocnění souvisejících s elektromagnetickými poli přinesl projekt s názvem „Onemocnění způsobené životním prostředím“. Hodnotil se vliv 9 ekologických stresových faktorů (benzenů, dioxinů, pasivního kouření, formaldehydu, olova, hluku, ozónu, částicových hmot a radonu) na zdraví obyvatel 6 zemí (Belgie, Finsko, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko). Těchto devět faktorů způsobilo během 1 roku v těchto evropských zemích 3 – 7 % onemocnění. Projekt ukázal, že je potřeba vzít v úvahu i „nové expozice“, jakými jsou elektromagnetická pole. Vědecké studie, empirie a zprávy pacientů jasně poukazují na interakci mezi expozicí elektromagnetickému záření a zdravotními problémy. Problematika tzv. netepelných účinků a potenciální dlouhodobé účinky expozice nízkým dávkám nebyly před zavedením bezdrátových technologií téměř vůbec zkoumány.

Zpráva mezinárodní skupiny vědců a odborníků na veřejnou politiku ochrany zdraví (USA, Švédsko, Velká Británie, Rakousko – sdružených pod názvem BioInitiative) přinesla shrnutí studií z let 2007 až 2012 věnujících se vlivu elektromagnetických polí na lidské zdraví. Tvrdí, že rozhodující je délka expozice i vzdálenost od zdroje elektromagnetického záření. Rovněž vyjadřuje velké pochybnosti o bezpečnosti v současnosti platných zdravotních limitů pro ochranu před elektromagnetickým zářením. Zpráva je považována za globální milník s ohledem na komplexní posouzení biologických účinků elektromagnetického záření nízké intenzity. Poskytuje důkazy účinků na geny a expresi proteinů, DNA, imunitní funkce, neurologii a chování, hematoencefalickou bariéru, mozkové nádory a akustické neurómy, dětské leukémie, melatonin, Alzheimerovu chorobu, rakovinu prsu, plodnost a reprodukci, fetální a novorozenecké poruchy, autismus, poruchy způsobené modulací signálu. Zpráva dále volá po potřebě zpřísnění bezpečnostních limitů a vyzývá k předběžné opatrnosti obyvatelstva.

220 vědců ze 42 zemí podepsalo do února 2016 mezinárodní výzvu týkající se ochrany před neionizujícím elektromagnetickým zářením a předložilo ji Organizaci spojených národů (OSN) a Světové zdravotnické organizaci (WHO). Výzva poukazuje na vědecky známé účinky na zdraví a používané mezinárodní směrnice komise ICNIRP, které mají nedostatečný preventivní efekt.

Čím se tedy řídit a jak se chránit? Asi nejlepší je vzít si k srdci uplatňování prevence podle principu mezinárodních bezpečnostních standardů ALARA („as low as reasonably achievable“, tedy „tak nízko, jak jen lze dosáhnout“) uvedené v usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 27. května 2011 o potenciálních rizicích elektromagnetických polí a jejich vlivu na životní prostředí. No a samozřejmě, užívejme techniku, ale i selský rozum. Odpočiňme si čas od času od všech těch technologických vymožeností a nezapomínejme žít i bez nich. V další části blogu se blíže podíváme na elektrosmog a LED osvětlení. A budou i zmíněná měření 😉

Zdroje

• http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:1999:199:0059:0070:en:PDF
• http://www.voxo.eu/elektrosmog/co-je-elektrosmog
• http://www.regulaciavysielacov.sk/clanok/medicinske-hladisko
• https://www.pcrevue.sk/a/Zijeme-v-elektromagnetickych-poliach
• http://www.regulaciavysielacov.sk/content/files/21-sk-guideline-eu-emf-2016.pdf?1488477595
• BLANK, Martin. Doba jedová 7 – Elektrosmog. Preložil Václav PETR. Praha: Stanislav Juhaňák – Triton, 2017. ISBN 978-80-7553-341-8.
• ROSE, Wulf-Dietrich. Elektrosmog – elektrostres: záření, které nás obklopuje a jak se proti němu bránit. Hodkovičky [Praha]: Pragma, c2002. ISBN 978-80-7205-905-8.