Biologické LED osvětlení s cirkadiánní regulací

Na trh přichází přenosné biologické LED svítidlo

Pravidelný rytmus, na který jsou nastaveny biologické hodiny člověka, představuje střídání dne a noci, tedy světla a tmy. Světlo jako jeden ze základních faktorů životního prostředí ovlivňujících každodenní fungování se významně podílí na fyzické i psychické pohodě člověka, jeho pracovním výkonu a také schopnosti organismu regenerovat.

Cyklus střídání dne a noci má na živé organismy velký vliv. (Zdroj fotografie: pixabay.com)

V dnešní době svítíme více, než je potřeba. Den si prodlužujeme umělým osvětlením a ani v noci nemáme úplnou tmu. Množství nesprávně zvoleného a také nesprávně instalovaného pouličního osvětlení způsobuje alarmující úroveň světelného znečištění ovzduší. I přes zatažené žaluzie se do domácností v noci dostává množství světla. Zároveň nadměrné večerní svícení výrazně narušuje synchronizaci denních rytmů. Světelnou kontaminací prostředí, jako je např. reklama svítící do okna během spánku, spánek při zapnuté televizi nebo dlouhé sezení před obrazovkou počítače s modrým LED podsvícením, narušujeme naše vnitřní biorytmy.

I nízké intenzity umělého světla během noci mohou narušit vnitřní hodiny a uvolňování hormonů. Cirkadiánní systém savců, a tedy i cirkadiánní systém člověka, je nejcitlivější na tzv. modré světlo. Když naše oči během tmy zaregistrují modré světlo, hladina melatoninu je nízká a do těla se začne vylučovat hormon kortizol (hormon s povzbuzujícím účinkem). Světlo z našich přístrojů je obohaceno o tzv. krátkou vlnovou délku, takže má vyšší koncentraci modrého světla než přirozené světlo. Modré barevné spektrum tedy ovlivňuje hladinu indikující spánek více než jakákoli jiná vlnová délka.

Výrobci LED osvětlení si tyto problémy uvědomují a reagují na ně širokým sortimentem dostupným pro své zákazníky. Mezi nejnovější objevy v oblasti biologického LED osvětlení patří i přenosné cirkadiánní LED svítidlo, které umožňuje synchronizaci cirkadiánního rytmu – buď pro zvýšení bdělosti a produktivity, nebo naopak – pro přípravu na spánek. Flexibilitu správného zdravého světla může uživatel svítidla využívat kdykoli během dne. Svítidlo vzniklo pomocí dynamické technologie, která byla poprvé vyvinuta ve spolupráci s NASA na podporu cirkadiánních rytmů astronautů na Mezinárodní vesmírné stanici.

Dvouspektrální cirkadiánní technologie zaručuje, že uživatel má vždy správné světlo ve správný čas. To znamená, že je možné snadno přecházet z modrého barevného spektra, které zvyšuje energii a výkonnost, až ke spektru ochuzenému o modrou složku, které podporuje klidný noční spánek. Energeticky úsporné LED cirkadiánní osvětlení je navrženo tak, aby poskytovalo nejlepší ochranu a minimalizovalo negativní účinky světla s modrou vlnovou délkou během noci.

Pásmová nemoc (desynchronóza, jet lag) je únava vyplývající z narušení cirkadiánních biorytmů po překonání více časových pásem při cestování letadlem. (Zdroj fotografie: pixabay.com)

Smith Johnson, lékař, odborník na preventivní leteckou medicínu a vědecký poradce, uvedl, že duální spektrum je ideální pro cestovatele, sportovce, piloty, dokonce i kosmonauty, kteří nemají pravidelné střídání cyklů světlo/tma a musí vždy podávat špičkové výkony. Při delších cestách letadlem dochází k narušení biorytmu kvůli překonávání časových pásem, což může být doprovázeno bolestmi hlavy, poruchami spánku či zažívacími potížemi.

Podstata problému spočívá v tom, že vnitřní biologické hodiny jsou vzhledem k novým podmínkám prostředí – především ke světlu – různě fázově posunuté a je potřeba určitý čas na jejich opětovné sladění s novým rytmem. Při letech na západ se tyto hodiny „opožďují“ a při letech na východ „předbíhají“. Lety západním směrem se obecně snášejí lépe než lety východním směrem. Johnson dále uvedl: „Jsem nadšený, že si mohu zabalit svítidlo, které mi pomůže posunout mé cirkadiánní hodiny, ať jsem kdekoli – například do letadla.“

Pokrok a aktivní životní styl přispěly nejen k prodlužování dne jako takového, ale také k prodloužení obvyklé pracovní doby. Podle české vědkyně a odbornice na lidské biorytmy Heleny Illnerové trvá náš den až 16 hodin, protože si přirozené světlo doplňujeme umělým. Když je den takto dlouhý, člověk je vysoce aktivní. Když je světla méně, zkracuje se i doba intenzivní psychické aktivity. Vystavení světlu večer a v první polovině noci vede k opožděnému začátku tvorby melatoninu, čímž se cirkadiánní hodiny opozdí. Proto u pracovníků pracujících například na noční směny často dochází k narušení cirkadiánní rytmicity spánkového cyklu. Spánek optimální délky a kvality se proto stává stále důležitějším. Intenzita nočního světla má výrazný vliv na délku spánku. Zatímco v roce 1960 byla průměrná délka spánku 8 až 9 hodin, v roce 2009 to bylo méně než 6 a půl hodiny. Podle výzkumu se průměrná délka spánku za posledních 50 let zkrátila o téměř 2 hodiny.

Modré světlo samo o sobě není nijak škodlivé, právě naopak. Modré světlo je obsaženo v přirozeném denním světle a potřebujeme ho zejména ráno – k seřizování našich biologických hodin, k přizpůsobení se novému vnějšímu času po letech přes časová pásma a k optimalizaci našich výkonů během dne. Pokud však používáme modré světlo večer, kdy přirozenému venkovnímu světlu začíná modrá složka chybět, biologické hodiny se mohou opozdit, organismus nezačne tvořit spánkový hormon, a nezačíná tedy ani subjektivní biologická noc. Je proto dobré osvětlovat místnosti v domácnosti teplým bílým světlem a v rozumné době před spaním začít používat teplé žluté osvětlení a zároveň se vyvarovat modrému osvětlení. Některá zařízení mají tzv. noční režim, který pomáhá snížit modrou složku světla. Je třeba mít na paměti, že světlo a tma ve velké míře ovlivňují fungování lidského organismu.

Poptávka

Biologické LED osvětlení s cirkadiánní regulací

Na trh přichází přenosné biologické LED svítidlo

Zdroje

Vypracujeme vám řešení na míru

Michal Chochlík