Příliš „modrého světla“
National Lighting Bureau: Doporučení Americké zdravotnické organizace (The American Medical Association – AMA) týkající se veřejného osvětlení jsou založeny na nesprávném systému měření.
Americká zdravotnická organizace vydala chybná doporučení ohledně produkce „modrého světla“ veřejným osvětlením. Vytvořila je na základě měření, v nichž však opomenula specifický druh „modrého světla“. Podle mluvčích z National Lighting Bureau, zástupci veřejné dopravy společně s dalšími odvětvími věří (bohužel však mylně), že díky doporučením AMA se jim podaří snížit škodlivé vlivy na lidské zdraví a rizika nehod způsobených nesprávně zvoleným osvětlením. Nicméně, právě „díky“ těmto prohlášením je veřejná bezpečnost na silnicích a v ulicích měst narušena – chodci a řidiči nejsou dostatečně viditelní, osvětlení je oslňující a často neposkytuje vizuální komfort. Energetická účinnost je také v mnoha případech nízká (náklady na energii jsou vyšší než by mohli být).
Škodí „modré světlo“?
Randy Reid (editor a vydavatel v EdisonReport – jeden z největších portálů přinášející novinky v osvětlovací technice) vedl na Annual Lighting Forum přednášku z názvem „Exteriérové osvětlení a AMA“, během níž vystoupili i další experti na osvětlení. Společně poukázali na to, že množství „modrého světla“, které LED systémy vyprodukují, je alarmující a zdraví škodlivé. „Modré světlo“ totiž ovlivňuje cirkadiánní rytmy lidí. Mění se cykly bdělosti a spánku a postupem času se dopad tohoto světla negativně odráží i na lidském zdraví.
Když doporučení více škodí než pomáhají
Základní nesrovnalostí v doporučeních je podle expertů samotný fakt, že AMA nesprávně definovala „modré světlo“. „Modré světlo“ není homogenní, má různé složky, které je potřeba rozlišovat. AMA se zaměřila na měření pouze jednoho druhu „modrého světla“, ostatní jeho složky opomenula.
„Melanopické světlo“ je specifická složka, kterou zdroje světla produkují. Dokáže potlačit tvorbu melatoninu (nedostatek tohoto hormonu způsobuje celkové oslabení organismu, nespavost, poruchy metabolismu). AMA však tuto složku nezohlednila. Místo toho použila CCT (zvanou též chromatičnost, barevná teplota nebo náhradní teplota chromatičnosti), aby indikovala, kolik „modrého světla“ LED svítidlo vyzařuje. Avšak CCT nezahrnuje „melanopické světlo“. Popisuje barvu světla, kterou vnímáme vizuálně, měřenou v kelvinech. Často o ní mluvíme jako o „teplé bílé“, „studené bílé“ atd. Různé LED světelné zdroje vyzařující 3 000 K (doporučená barevná teplota AMA pro exteriérové osvětlení) však mohou produkovat odlišné množství „melanopického světla“.
To, jaká je konkrétní „dávka modrého světla“, je další významnou proměnnou, kterou ale AMA také nedokázala správně určit. Tato „dávka“ světla je vyjádřením celkového množství světelné energie, která zasáhne oko. Závisí na intenzitě světla, spektrálním složení, na trvání a dokonce i na tom, kdy „dávku“ světla dostaneme – např. v noci nebo ráno. Nelze jednoduše tvrdit, že jelikož je světelný tok modrý nebo obsahuje modré vlnové délky, je škodlivý. Je třeba vědět, kdy a v jaké míře modré vlnové délky zasáhnou oko. Ku příkladu, naše těla jsou naprogramovány na to, že ráno očekávají vysokou hladinu určitých modrých světelných délek. Mají na nás příznivý vliv a napomáhají nám „vyresetovat“ naše denní hodiny.
AMA doporučila k osvětlení silnic a ulic 3 000 K. Podle slov Randyho Reida zveřejnění zprávy AMA způsobilo, že některá města pozastavily své programy na změnu veřejného osvětlení, jiná se zase přesunula k 3 000 K doporučených AMA. „Zjistili jsme, že silniční osvětlení s 4 100 K může poskytovat až o 20 % lepší zrakovou ostrost než 3 000 K.“
Doporučení AMA bohužel navrhovatele veřejného osvětlení navádějí špatným směrem a negativně ovlivňují veřejnou bezpečnost a lidské zdraví. Měly by být pomocným prostředkem, avšak nejsou.
